Nedávno jsem posílal dotazník, takový ten z Google Dokumentů. Ptal jsem se v něm, zda mají dotazovaní dostatek informací o různých oblastech digitálního marketingu a od čtyř lidí, co vyplnili, jsem zjistil, že nemají. Dokonce byli i ochotni vyplnit, které informace mají a které jim chybí. Trochu jsem s tím nedostatkem počítal, a tak jsem dal lidem možnost dát mi na konci dotazníku svůj email, abych jim mohl případně chybějící informace doplnit. Tipněte si, kolik z nich svůj email zanechalo? Zero. A na vině je opět architektura volby (volně přeloženo). Stačilo dát toto políčko jako povinný údaj.

Jak často říkají reklamy, lidské tělo je tvořeno z osmdesáti procent z vody. A pokud nepijete, usycháte, nemáte energii a bolí vás hlava.

Aniž bych nějak výrazně chtěl, přišel jsem na způsob, jak začít se složitým návykem opravdu hladce. Kupte si peknou flašku. Bude vás z ní bavit pít. Budete ji chtít mít pořád po ruce.

Ideální tekutina je voda, ale ta nikomu nechutná. Pokud ale máte svojí flašku rádi a chcete, aby vám dlouho vydržela, měla by být neprůhledná a špatně by se měla mýt (zevnitř). Pak vás to totiž donutí lít do ní jenom vodu. Pokud si tam budete lejt něco jinýho, překvapivě brzo to začne hnít (džus nejrychleji).

Jde o reálný příklad "choice architecture", kdy si utváříte své okolí tak, abyste dělali to, co máte, aniž byste na to museli myslet. Zkuste si tuhle metodu představit ve velkém, třeba u problému obezity u malejch amíků. Pravda, nemusíme chodit daleko.