Frajer, nebo zbabělec? aneb Proč jsem se nevys*al na školu

Nikdy jsem nebyl student, ale učili mě, že do školy se má chodit. A já chodil. Do vejšky mě nikdo nenutil a já šel, protože si myslim, že by to tak mělo bejt. Můj bakalářskej obor mě (ne úplně vlastní vinou) dostal do mediálky a vůbec mediálního světa. Díky za to. Jenomže bakaláře už jsem skončil. Co jsem měl dělat dál? (a typická otázka "mám jít makat" nebyla úplně relevantní).

Tak jsem si říkal, že půjdu na Mediální Studia. Oni mě varovali. Oni říkali, že je to samá teorie, ale já říkal ne - mě média přece baví. Inu, přišel podzim, nejdřív trochu flákačka a pak těžká nestíhačka. Dostalo mě to až do fáze, kdy jsem si říkal, že se na školu vykašlu. A proč?

  1. Neumím dělat věci bez motivace.
  2. Nepotřebuju ani titul, ani "společenské postavení" získané absolvováním VŠ (a nic proti lidem, kteří to tak mají rádi).
  3. V práci se bez titulu obejdu a když půjdu kopat lopatou, stejně budu potřebovat ruce a papír mi zůstane pouze na jedno.. ve firmě, kde bude místo dovedností a vlastností podmínkou magisterský titul, pracovat nechci.
  4. Ztrácím spoustu energie, kterou bych mohl věnovat jinde. Není to jen o tom tu a tam se fláknout. Pokud máte potřebu na něčem pracovat a musíte dělat něco jinýho, je to frustrující. A nemluvím, že člověk by měl alespoň občas fungovat jako člověk, protože má třeba rodinu..
  5. S energií jde ruku v ruce čas. Volného mnoho není.

No, myslím, že je to dost důvodů pro dva. Ale já se na to nevykašlu. Nevykašlávám se totiž na věci, který začnu dělat. Dotahuju je do konce. Jsem frajer? Jsem frajer, když to dělám z nějakého pocitu pověrčivosti? Že mám strach, že se mi jednou vrátí, že jsem se vykašlal na něco, co jsem začal? Ale je to pozitivní, řekl jsem, že jsem frajer a získal motivaci. Jedeme dál. Co si o tom myslíte? (Je to divný, co?)

Jak udělat kariéru v onlajnu?

Poprosili mě, abych to napsal. Především si nemyslim, že bych o tom měl psát já. Žádnou kariéru nemám a ani nejsem uznávaná kapacita, aby lidi bezmezně věřili tomu, co si přečtou. Ale když to musí bejt..

Začal bych tím, že si najdu práci v online marketingu a pak budu postupně nabírat zkušenosti. Požadavek zněl ale docela instatně (bez urážky) a noví lidé se "prý" nenabírají. Ale to jsou výmluvy.

To "tajemství úspěchu" je strašně jednoduchý. Musíte si nejdřív uvědomit, proč chcete dělat kariéru zrovna v online marketingu. Protože tam jsou peníze? To nemusí bejt vždycky pravda. Že je to trendy? Pak je otázka, jak dlouho trend vydrží - to jen abyste se 5 let zbytečně nespecializovali a pak už neměli v čem pracovat. Ideálně by vás to mělo nativně zajímat. Měli byste internet alespoň trochu znát a pohybovat se na něm častěji než je standard hráče counterstriku.

Dnes se to dělá tak, že si založíte blog, třeba jako tento. Snažíte se přidávat kvalitní obsah, aby vás lidé četli. Chcete-li, aby si vás lidi všimli, používejte internet tak, jak s ním pak chcete pracovat - jako marketingový nástroj. Pravda je, že blog už není co býval. Tak využijte třeba další možný kanály. Twitter. Facebook. LinkedIn. Snažte se, aby byl obsah zajímavý pro lidi, kteří vám na vaší cestě k online marketingu pomůžou. Dobrovolně. Dokažte, že jste internet pochopili.

Chcete-li opravdu udělat kariéru kdekoliv, musíte (překvapivě) pracovat. Musíte tou prací žít, dělat víc než ostatní a hlavně víc, než se od vás čeká. Musíte vyčnívat. Bejt tak trochu šílnenec, kterej zároveň dokáže lidsky prodat všechny úžasný online nápady. A nebejt jenom joker..

Media_httpcatholicdis_tqbic

Instantní generace přichází

Chtějí sex ve čtrnácti. Dálkové ovládání uměli používat ve dvou letech lépe než naše stále mladé babičky. Narodili se s mobilem v ruce. Jezdili jste cca před 8 lety na skateboardu? Tenkrát nebylo youtube ani podobný možnosti, jak se naučit nový triky. Museli jste jít ven, mezi lidi, koukat se, ptát, jezdit, trénovat a pilovat. Po dvou letech jste olíčkem skočili přes padesát centimetrů a byli jste za poloboha. Ale kickflip (= prostě o něco náročnější trik) jste ještě neuměli.

Nová mobilní a sociální generace taková není. Začne jezdit na skejtu, za dva měsíce umí kickflip. A olíčkem nedá ani 10 cm. Dneska existuje milión možností, jak se naučit něco nového. Trvá to o moc kratší dobu. Stihnete se toho naučit víc. A víc. Nová generace bude instantní.

Princip školy hrou má něco do sebe. Musíte-li se k nějaké vědomosti dopracovat, budete si ji lépe pamatovat a budete si jí taky vážit. Takhle to ale dneska nechodí. Ještě tak před dvěma, třema rokama sem si řikal, že nás (a to nejsem o tolik straší, i když neřeším otázku, na kolik se cejtim) tahle geniální generace převálcuje a my budeme dělat nějaké méně zajímavé povolání.

Nebude tomu tak. Nová generace je instatní. Stačí zalít a je ready. Ale neobsahuje nic, co by mělo společnýho s home-made vývarem vaší technologicky negramotné babičky, který je postaven na tradičních postupech a kvalitních, pečlivě vybíraných, surovinách.

Hovezi

Psaní aneb bacha na manželky

Celej prosinec, a teď i začátek roku, je na Eikasia i tady docela mrtvej, nemyslíte? Je to snad tím, že bych si najednou uvědomil, že mi psaní nejde a že vlastně stejně nikoho nebaví? Nene.

Celej fór je v tom, že sem dopisoval bakalářku a neměl jsem na nic jinýho čas. Stejně jako minule výmluvy. Byl sem mezitim v Brně, na horách v Maxově a na práci sem se ani nepodíval. Práci sem psal v podstatě cca 2,5 dne. Vymejšlel sem jí o něco dýl, nicméně se z výmluv nevymluvím, protože to sem měl hotový už v listopadu. Tak proč jsem nepsal?

Protože nejsem magor, ani workoholik. Jo, trochu práce v tom bylo. Ale když má člověk tu chvilku času, měl by taky dělat něco jinýho. Práce, škola, blog - v podstatě pořád stejný téma. Náhodou sem si vzpomněl na jeden prehistorickej, cca rok starej, článek s názvem Za čím se (u)honíme? Je trochu o tom samém, ale přesto přináší maličko jiný pohled na dnešní téma. Je dobré ho připomenout. Takže apeluju ještě jednou - naučte se práci vypínat, než se stane vaší manželkou. A věřte, že stát se může všechno.

Your_wife