To, že je tenhle blog osobní, jsem vystihoval spíše články, obsahující moje osobní názory. Ale dneska vám ukážu kus něčeho lidskýho a to jenom proto, abych vás donutil, splnit si svoje sny.

A je jedno, jestli jsou dětský.

Když jsem byl asi o 7 let mladší, jezdil jsem ještě na skateboardu. Hodně nás to bavilo a i teď zpětně si uvědomuju, že to byl čas, který jsem oproti dnešku trávil ve velkym s bráchou (ale to jen odbočka).

Skateboardingem jsme žili i mimo ulici a skatepark, třeba tím, že jsme hráli hru Tony Hawk Pro Skater a snili o tom, jak pojedeme na roadtrip do marseilleskýho skateparku. Ten bazénovej skatepark má jedinečnou atmosféru a já ji znal jenom z počítačový hry nebo skejtovejch videí.

Až do teď.

Nevím, jak moc mě znáte, ale ten výraz, který mám na konci videa, uvidíte, jenom když se děje něco opravdu vyjímečného. Třeba při plnění snů.

V životě je spousta snů, který se stejně nesplní. V mym případě jsou tyhle sny silnou motivací, díky který jdu dopředu. Znáte ten pocit, že si řikáte, že byste chtěli něco uskutečníit - blbost, cokoliv - a pořád o tom jenom mluvíte? Pořád je spousta různých důvodů, proč "něco" neuskutečnit. Znáte-li se, časem si musíte připustit, že jsou to jenom výmluvy. Kdo to ještě nepochopil, ať si radši přečte jak na ně.

I já se vymlouvám. Asi pět let mluvim o tom, že bych chtěl zkusit hrát na kytaru. Proč? Hudba je něco, co má vliv na mojí psychiku. Když mě naštvete a v zápětí po mě budete něco chtít, není lepší způsob jak toho dosáhnout než mi pustit nějaký pozitivní SKA-P. Ale nezlobim se ani za klasiku typu RHCP. Zrovna tyhle dvě kapely nemají úplně moc společnýho. Kromě kytary. A stejně tak, jako nedokážu články jenom číst, nechci kytary jenom poslouchat. Ti z vás, kteří nějaké mé články (často zaměřené na reklamu a mediální plánování) znáte, mě už teď určitě nechcete slyšet hrát na kytaru. Ale to je jedno.

Zpátky k výmluvám. Kromě školy a práce mám rád milión dalších činností. Z toho vyplývá v celku logický předpokladu. Čím víc děláte věcí, tím míň na ně máte času. Alkohol a spánek jsou bohužel nutnost. Kytaru jsem si koupil minulou sobotu. A není to jenom tím, že bych měl peníze navíc (nemám). Je jedno, že neni úplně nejkvalitnější, že jsem ji koupil na aukru, že sem si ji vybral hlavně proto, že se mi líbila. Pět let mluvím o tom, že chci něco dělat, pět let to zavrhuju s tím, že na to nebudu mít čas. Za dvacet let si budete řikat: "to musí být ale hezký sen, když ho to drží 20 let". Je to od vás hezký, zatímco se vymlouvám.

Přišel jsem na to, že je třeba udělat něco spontánního. Přišel jsem na to, že je třeba zrevidovat další podobný "sny". Přišel jsem na to, že není pozdě. Spousta z nás by měla být upřímnější. K sobě. Na to sem taky přišel (já).