Netrpím na trendy a přesto se občas načapám. Když jsem byl v Berlíne, bylo hnusně a tak jsme trávili spoustu času ve Starbucks (interval tak tři hodiny). Proč Starbucks? Byl jsem línej koupit si mapu a ve Starbucks mi ji dali (byly tam vyznačený všechny jejich kavárny, takže byl najednou Berlín celej zelenej).

Čím dýl sem tam seděl, tím víc se mi tam líbilo. Pohodlný křeslo v teple po desítkách pěších kilometrů opravdu bodne. V tom rozpoložení mi došlo, že o Starbucks vůbec nic nevim (kromě toho, že jsou "super fucking awesome social brand"). Třeba logo. Kdo je ta záhadná paní s ploutvema a jak to souvisí s pitím kafe? Kdo by to měl líp vědět než zaměstnanec.

A ono to vyšlo. Překonali jsme menší jazykovou bariéru a opravdu jsme se dozvěděli, jak to s tím logem je. Chudák chlapík tam pak uřícenej běhal a sám makal, celej červenej. Nikdy sem moc nevěřil, že podobnej přístup může u těchle řetězců fungovat. Vždycky doufám, že se za značkou skrývá i slibovaná filozofie. A tyhle situaci mi připomínaj, že tenhle svět zkaženej celej neni.

Vím, že je to většinou jinak. Ale v tu chvíli nás tenhle minutovej rozhovor opravdu zahřál. A o tom by mohlo Starbucks bejt. Ne jenom o kafe. Takhle by se mohl jednou dělat byznys.